Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby ji opakovali (prožít znovu)

 

Proslulý Santayanův výrok z knihy The life of reason I. (Život rozumu, 1906) jako by se vznášel nad naší přítomností neustále. Všude, kam oko dohlédne. V pátek 20. dubna si svět připomněl (přesněji někteří lidé) 129. výročí narození Adolfa Hitlera. Já osobně pak 43. narozeniny své sestřenice a jeden z mých přátel čerstvé narození svého prvního syna, shodou okolností mého jmenovce. Na číselné řadě by to vypadalo celkem bezelstně: 1889 - 1975 - 2018. Tři různé letopočty. Tři různí lidé. Tři různá místa narození. Tři různé osudy. Jedno společné. Stále stejné zabřednutí do týchž chyb. Chyb, které se jako by replikují v různých dobách, na různých místech, jejichž aktéry jsou různí lidé s různými osudy. Zdá se, že Santayana pouze vystihl několika slovy podstatu lidských dějin. Replikovat tytéž chyby je lidská přirozenost, lidský úděl. Historie je důkazem toho, že evoluční vývoj lidstva je de facto v raných fázích. Vývoj vědy a techniky předčil vývoj lidské psychologie. Kulturní vývoj zaostává za technickým pokrokem. Marcelovské být pokulhává za mít. Mít moc, mít vliv, mít majetek, mít pravdu, prostě mít.

V nedávné historii sehrál neblahou roli pojem SS (SchutzStaffel, česky Ochranné oddíly - původně osobní ochranka A. H.). Tento pojem se lidstvo snaží vytěsnit ze své přítomnosti, napřimuje svou pozornost na vysvětlování významu obsahu pojmu a na základě historických faktů se snaží tento termín podržet jen v rukou historiků. Zabránit opakování podobného zlořádu v přítomnosti či budoucnosti. Tabuizací čehokoli podporujeme atraktivitu předmětu tabu, je to de facto nejlepší marketingová podpora zakázaného. Evropa namnoze zakazuje, nejen vysvětluje a racionálně na základě historických faktů kritizuje. Evropa kategoricky odsoudila zhůvěřilý zlořád Třetí říše a pojem SS postavila mimo zákon. Na jednu stranu je to pochopitelné, na stranu druhou pak právě toto reaktivuje přiznivce zlořádu kdesi v podhoubí. Velké zlo vždy vzešlo ze zdánlivě nenápadného oundergroundu, který byl bagatelizován a z titulu majoritní společnosti přehlížen jako bezvýznamný jev.

Večer 20. 4. 2018 se ve východoněmecké saské obci Ostritz začal sraz příznivců německého neonacismu konaný u příležitosti výročí narození Adolfa Hitlera.

Německá policie ve spolupráci s českou a polskou bedlivě sleduje a kontroluje průběh akce a prověřuje její účastníky. Snaha zabránit sdružování jedinců, kteří bezprecedentně popírají historická fakta a chtějí navázat na "velikost" Třetí říše, je v demokratické společnosti možná, ale nepochybně obtížná. Demokracie má výrazně slabší nástroje v boji proti sebezáhubným elementům než jakýkoli autokratický režim. Slabší, ale má. A je nutné je důsledně a důkladně aplikovat. Nejde o pouhé zachování demokracie coby způsobu vlády, ale jedná se o sebezáchovné počínání evropské kultury a jejích ideových pilířů. Už jen ten fakt, že nějaká skupina obyvatelstva uspořádá u příležitosti výročí narozenin jednoho z nejobskurnějších politiků moderních dějin festival s názvem Schild und Schwert (Štít a Meč), je do očí bijící provokací a zkouškou organizované síly na straně demokratických struktur Evropy, nejen domovského Německa.

A opět je vidět, že Santayanův výrok z titulku platí. Platil v roce 1889, kdy se Hitler narodil. Platil v roce 1939, kdy Hitler začal Druhou světovou válku. Platil v roce 1975, kdy se narodila má sestřenice a kdy Rudí Khmerové vedení Pol Potem nastolili v Kambodži komunistickou diktaturu. Platí i v roce 2018, kdy se narodil jmenovec Marek a kdy se v Ostritzu shromaždují současní neonacisté. A obávám se, že bude platit ještě za pár tisíciletí, neboť staletí jsou velmi krátkým evolučním obdobím na to, aby se něco změnilo. Zatímco organizovanou lidskou společnost lze změnit revolucí, lidskou psychologii pouze pozvolnou evolucí. Pakliže vůbec.

Začal-li jsem Santayanovým výrokem, skončím jiným, neméně výstižným od téhož autora ze stejné knihy z počátku dvacátého století. "Fanatismus spočívá v tom, že člověk zdvojnásobí své úsilí, když zapomněl svůj cíl."

 

P. S. Jmenovče, hodně štěstí a nezapomeň!

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

"Když se loď potápí, nikdy neházíme přes palubu chléb s máslem, ale morálku."

                                                                    Lion Feuchtwanger (Jiří Hubač)

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Další z vycházek Prahou se uskuteční 28. 4. 2018. Tentokráte zavítáme na dejvickou Hanspaulku. Podrobnosti na přiloženém letáku. Na vycházku je nutno se přihlásit předem. Omezený počet míst.

Pozvánka hanspaulka.pdf (730408).

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Gentry versus Peer 

 

V evropských dějinách se můžeme setkat s pojmem gentry (čti "džentry"). Jedná se o označení anglické nižší šlechty. V místních podmínkách bychom mohli hovořit o zemanovi nebo vladykovi. Je nevídané, že příslušník nižší šlechty by usedl na královský trůn. V našich dějinách je zjevně možné i toto. Existuje rozdíl mezi rytířem a zemanem, primárně se liší vztahem k půdě a místem svého výskytu (pobytu). Zatímco zeman se povětšinou pojil s venkovským stylem života, rytíři působili zpravidla ve městech a sloužili ve státní správě. I v tomto ohledu lze najít paralelu mezi voliči (elektorátem) obou prezidentských kandidátů. Venkov, respektive menší obce versus větší obce. Rozdíl lze hledat v míře formální vzdělanosti a životním stylu, jenž zahrnuje rozdílnost existence a řešení běžných existenčních problémů. Zatímco na straně zemanů už historicky hrál důležitou roli "selský rozum" (Lenin používal pojem "Selskoje djelo"), u rytířů to bylo spíš "kinderstube", což bychom do češtiny mohli přeložit jako vychování (myšleno dobré). Ano, i zde nacházím podobu s průběhem předvolebních kampaní a výsledky voleb. Zdravý selský rozum (je to nepochybně důležitá součást života) zvítězil nad kinderstube alias vychováním či jinak řečeno slušností. Kinderstube se ukazuje i v myšlení, respektive v korektnosti argumentace, nikoli jen v líbivých, nevulgárních slovech. I zdánlivě slušně se prezentující člověk může být v jádru ne slušný. Z pohledu marketingové komunikace se potvrzuje teze, že v dnešním komercionalizovaném světě je slušnost považována za projev slabosti a že razance a účelnost (machiavelistický pragmatismus) vítězí nad kinderstube. Pozitivní je, že početně se obě skupiny nositelů myšlení a chování téměř rovnají. Koho to nejspíš mrzí, jsou ti, kteří pomyslnou občanskou dichotomii cíleně vytvářejí a průběžně živí, tedy média. Respektive vlastníci médií, kteří z mediálně atraktivních výstupů profitují. Zájem inzerentů je investorská mantra, mediální Svatý grál.

 

Ale ponechme obecné úvahy stranou a pro zajímavost se zaměřme na výsledky voleb. Vzhledem k tomu, že jsem obyvatelem (rodákem) největší české obce, zůstaňme u ní. Praha. Stát ve státě. Původně veškeré její obyvatelstvo pochází z venkova. Existuje zde však výrazná odlišnost v preferencích proti jiným (většině) menším obcím v České republice. Jedná se o přechod od dominujícího principu selského rozumu ke kinderstube. Praha a její obyvatelé preferovali kinderstube před plošněji se prosazujícím selským rozumem. To však neznamená, že by se svým kinderstube pozbyli zcela svého selského rozumu. A naopak. Jen možná někteří více  optimalizovali poměr mezi oběma mody myšlení. Praha je po prezidentských volbách modrá. Ne však úplně celá. Za baštu pravicovosti (městskosti, která je spjata se vznikem buržoazie) je běžně označována Praha 6. Podíváme-li se na mapu volebních výsledků v největší české obci, zjistíme, že v několika volebních okrscích svítí červená. A světě div se, v srdci Prahy 6, na krásném Břevnově, v těsné blízkosti Břevnovského kláštera, slavné Jenerálky nebo Hostince U Kaštanu triumfovala červená! Je to snad odkaz sociálně-demokratické minulosti Miloše Zemana, který dostal důvěru potomků zakladatelů dnešní ČSSD, jejíž kořeny sahají k 7. dubnu 1878, kdy právě v Hostinci U Kaštanu proběhl ustavující sjezd organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany pod názvem Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku? Je to možné. A ejhle, zase tady máme onu "mystickou" osmičku v letopočtu v rámci českých dějin! (Jen na okraj, stejného dne, tj. 7. 4. roku 1348, byla v Praze založena dnešní Univerzita Karlova. A zase ta osmička!) V sobotu 27. ledna 2018 obyvatelé ze sousedství Hostince U Kaštanu dali svůj hlas duší sociálně-demokratickému příslušníku nižší šlechty, který už dávno ve svém projevu přejal manýry šlechty vyšší a trasformoval se z gentry do peer (čti "pír"). Je patrné, že i potomci obyvatel obce, kde sociální demokracie vznikla (tehdy byl Břevnov vesnicí, respektive malou obcí u Prahy), spjtaté s nepochybně pokrokovou novou českou politickou stranou, která stavěla na selském rozumu, jsou na vážkách mezi použitím selského rozumu a kinderstube. Jsou blízko optimu! Dalo by se říct, že mají na dosah pareto-optimální situaci. (A zase ta osmička! Vilfredo Pareto se narodil v roce 1848.) Oficiální výsledek prezidentských voleb okrsku č. 6049, Praha 6, okres Praha: Zeman (368 hl., 51 %); Drahoš (353 hl., 49 %). Každopádně jednu věc jsem si uvědomil zřetelně. V roce 2013 bych (být marketérem tehdejšího vítěze voleb) zvolil ve prospěch příslušníka nižší šlechty slogan: Gentry na Hrad! O pět let později, tedy v roce 2018, bych už slogan pro favorita voleb a následně i jejich očekávaného vítěze upravil: Nechme Peera v Lánech!

 

Myslím si, že hledat důvody, proč jedni volili červenou a druzí modrou, by ve svém důsledku prohloubilo diskrepanci, mnohdy až animozitu, mezi jedněmi a druhými. Pak by de facto došlo k oddalování se od pareto-optimálního bodu ve vztahu zdravého selského rozumu a potřebného kinderstube. A to je něco, co bych rozhodně nechtěl podporovat. Závěrem se podržím výroku, jenž je (musí být) červeno-modrý. Ať žije Česká republika! (1918 - 2018)

 

 Zdroj: irozhlas

  Zdroj: irozhlas

 

marmat

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Důležité upozornění!

 

Právě byly uvedeny do provozu aktualizované internetové stránky obecně prospěšné společnosti ACEV. Na těchto stránkách se budete moct seznamovat s programem osvětových akcí ACEV. V nejbližších dnech bude zveřejněn program přednášek pro první pololetí roku 2018. Těšíme se na vaši hojnou účast na akcích obecně prospěšné společnosti Apagoga-Centrum Efektivního Vzdělávání.

  Foto: archiv Marka Matějky

 

                                       

„Imperiti facile ad credendum impelluntur.“ - „Neznalí mohou být snadno donuceni k tomu, aby věřili.“ Cicero

Zdroj: https://citaty.net/blog/latinske-citaty/

Krédo: "Imperiti facile ad credendum impelluntur."

(Neznalí mohou být snadno přiměni k tomu, aby uvěřili.)

Marcus Tullius Cicero

„Imperiti facile ad credendum impelluntur.“

Zdroj: https://citaty.net/blog/latinske-citaty/

Aktuality

Důležité upozornění

17.04.2018 12:17
Dne 17. 4. 2018 konzultační hodiny odpadají. V případě potřeby bude domlouván individuální termín.   marmat
Záznamy: 1 - 1 ze 1

Student

Rozvrh výuky

31.01.2018 21:22
V pondělí 5. 2. 2018 začne výuka LS 2018. Pravidelná výuka Marka Matějky bude probíhat každé pondělí a každý sudý čtvrtek na VŠFS a každé úterý na Bankovní akademii. Konzultační hodiny jsou stanoveny na každé úterý od 14 do 15 hodin v EMC. V LS bude vyučovat předměty Direct Marketing (Bc. 2....
Záznamy: 1 - 1 ze 1

Kalendář akcí

ČVUT a cyklus přednášek

22.04.2018 13:01
V červnu 2018 proběhne přednáška na ČVUT na téma Niccolo Machiavelli v kontextu dějin. Přednáška je věnována jak jeho životu a dílu, tak hlavně jeho odkazu pro budoucí věky. Na tuto přednášku navazuje další přednáška nazvaná Machiavelistické etudy. Jedná se o jednu z nejžádanějších tematickcýh...

Přednáška v EKK

10.03.2018 21:19
Na 6. prosince 2018 je naplánována přednáška Marka Matějky v Evropském kulturním klubu věnovaná osobnosti Bernarda Bolzana k jeho 170. výročí úmrtí (18. 12. 1848). Ve stejný den v roce 2011 zemřel i bývalý český prezident Václav Havel. Přednáška se zaměří na různé oblasti Bolzanovy tvorby včetně...
Záznamy: 1 - 2 ze 2

Anketa

Mám dokončené vysokoškolské vzdělání.

Ano. (615)
56%

Ne. (486)
44%

Celkový počet hlasů: 1101

Úvodní stránka

Anekdota týdne

01.10.2016 16:49
Každý týden nová anekdota pro radost i poučení.
Záznamy: 1 - 1 ze 1